Transplantace mikrobiomu možná bude léčit autismus

Transplantace mikrobiomu možná bude léčit autismus

Mnohé studie zjistily spojení mezi narušením střevní mikroflóry a nervovými poruchami jako je Parkinsonova nemoc, Alzheimer a autismus u dětí. Toto spojení je zjevné i díky, tomu, že tyto poruchy jsou často spojeny i s narušeným fungováním střev. Mikrobiom dětí s ASD (porucha autistického spektra) se liší od mikrobiomu dětí bez neurologických poruch. Další studie ukazují, že mikroby a jejich metabolity mají vliv na chování skrze takzvanou osu střevo-mozek. Ve střevu probíhají důležité procesy trávení a zároveň jde o místo, kde je imunitní systém v neustálém kontaktu s potencionálními patogeny. Není proto překvapivé, že střevo má natolik rozsáhlou inervaci, že se někdy mluví o mozku střeva, na jehož fungování se podílí i komunity střevních mikroorganismů. Početná střevní mikroflóra je v některých recentních pracích označována jako samostatný lidský orgán. „Střevní mozek“ je samozřejmě propojen i s mozkem a bakterie se tak mohou podílet třeba na změnách nálady.

Poruchy autistického spektra jsou stále častější a vážnější případy představují významnou zátěž pro rodiny postižených i celou společnost. Mezi efektivní metody léčby patří behaviorální terapie, sociální terapie, dietologické, výživové a lékové terapie. Žádný z dosud použitých způsobů léčby nebyl dosud úspěšný v léčbě hlavních příznaků autismu, jako jsou problémy se sociální komunikací a opakované chování. Vzhledem ke spojení střeva a mozku se v léčbě příznaků autismu zvažuje i manipulace střevní mikroflóry. V minulosti vyšly studie ukazující, že léčba antibiotiky výrazně narušující střevní mikroflóru může krátkodobě, po dobu několika týdnů, zmírnit příznaky autismu. Z toho plyne, že na příznacích autismu se pravděpodobně podílí i špatné střevní osídlení. Antibiotika mohou snížit početnosti těchto škodlivých bakterií, ale ty se po ukončení léčby se opět namnoží. Další možností je tedy po aplikaci antibiotik vypláchnout co nejlépe střeva a pokusit se introdukovat zdravou střevní mikroflóru. Toho by se dalo částečně docílit i antibiotiky. Nicméně mnohem efektivnější způsob je transplantace fekální hmoty (FMT z anglického Fecal Matter Transplantation).

FMT se v současnosti provádí i v České republice legálně jako léčba vracejících se střevních infekcí rezistentními kmeny bakteri Clostridium difficile. V českém zdravotnictví se provádí pod názvem fekální bakterioterapie, což je nepřesný název, protože se nepřenáší jen bakterie, ale i ostatní střevní mikroorganismy a jejich metabolity. Transplantována je homogenizovaná stolice naředěná typicky v roztoku soli a přeceděná, tak aby v ní nezbyly žádné vetší kusy nestrávené potravy. Tato naředěná řídká hnědá kaše se může do cílové destinace, střeva pacienta dostat několika cestami. Nejběžnější je podání sondou vedoucí přes nos nebo ústa přímo do tenkého střeva. Další možnost je například klystýr nebo podání při kolonoskopii. A nově se testuje i možnost podávání malých dávek v kapslích, které se rozloží až v tenkém střevě. Tento typ léčby klostridiových infekcí rezistentních na antibiotika je natolik významný, že vznikají banky stolic, kde se skladují zmražené vzorky zdravých dárců. Transplatace mikrobiomu navíc v řadě studií u lidí a zatím hlavně u zvířat dokázala přenos různých metabolických, ale i psychologických vlastností společně s transplantátem stolice. Myši ztloustnou nebo dostanou deprese podle toho jaký mikrobiom dostanou. Toto zde vše uvádím, aby bylo vidět, že FMT je regulérní lékařský zákrok, který je navíc důležitou součástí lékařského výzkumu a ne jen nějaká zvrhlá obskurní technika jak by se mohlo podle názvu zdát.

Ale zpátky k autismu. Skupina vědců z Arizonské státní univerzity provedla unikátní pokus v léčbě autismu. Účastníky studie bylo 18 autistických dětí, které navíc měly různé dlouhodobé střevní problémy. Děti nejdříve podstoupily dvoutýdenní léčbu antibiotikem vankomycinem za účelem odstranění možných patogenních bakterií. Následoval výplach střev a transplantace fekální hmoty zdravého dárce. Byla prováděna jedna velká transplantaci a následně řada menších udržovacích transplantací po dobu 8 týdnů. Po dalších deseti týdnech se pak odebraly vzorky pro analýzu střevního mikrobiomu a bylo provedeno komplexní vyšetření symptomů spojených s autismem a se střevními problémy. Výsledky těchto měření byly porovnány se stavem před zahájením studie. U všech dětí bylo pozorováno měřitelné zlepšení symptomů autismu i střevních potíží.

Studie popsaná o odstavec výše proběhla už před dvěma roky. Nyní vědci pozvali všechny účastníky na další analýzy a testování. Cílem bylo zjistit, jestli se pozitivní efekty transplantace udržely po dobu dvou let. Všechny zlepšené symptomy zůstaly i nadále zlepšené. Příznaky trávicích potíží byly zlepšené o 58 % a počet dnů s nepravidelnostmi ve vylučování kles o 26 % oproti stavu před zahájením léčby. V případě symptomů autismu navíc zlepšování i dále pokračovalo. Pro vyhodnocování autismu se používá řada hodnotících škál, buď na základě dotazníků vyplněných rodiči a nebo vyšetření odborníkem. Na začátku studie bylo 83 % dětí ve skupině se silným autismem. Toto číslo kleslo na 47 % při první kontrole po deseti týdnech po konci léčby a po dvou letech na 17 %.

A jak vypadala mikroflóra. 10 týdnů po léčbě bylo složení střevních bakterií nepříliš překvapivě výrazně podobné mikrobiomu zdravého dárce. Tato podobnost po dvou letech klesla. Nicméně se uchovala zvýšená druhová bohatost. Zároveň se uchovalo zvýšení početnosti dvou významných skupin bakterií. Nižší početnosti bakterie Prevotella byla ve dvou studiích spojena s autismem a po léčbě se její početnosti výrazně zvýšily a vyšší početnosti se udržely po dobu dvou let. V této studii se navíc ukázala asociace zvýšeného početnosti Prevotella s přítomností bakterie Desulfovibrio. Druhou výraznou skupinou, jejíž početnost se výrazně zvýšila, byly bifidobakterie. Jak přesně souvisí změny v početnostech těchto bakterií s autismem, bude předmětem dalších studií. Za zmínku stojí, že Prevotella je jedním z hlavních producentů butyrátu, mastné kyseliny s krátkým řetězcem, která je hlavní zdroj výživy pro buňky střevního epitelu.

Dalším důležitým krokem bude zopakování této studie s větším počtem účastníků a zahrnutí kontrolní skupiny, které místo fekální transplantace dostane jen placebo, aby mohly být výsledky plnohodnotně ověřeny. Stávající výsledky, ale vypadají velmi optimisticky. Léčba transplantací fekální hmoty se pravděpodobně stane součástí léčebných procesů, které snižují příznaky autismu.

 

Zdroje:

Kang DW, Adams JB, Gregory AC, Borody T, Chittick L, Fasano A, et al. (2017) Microbiota transfer therapy alters gut ecosystem and improves gastrointestinal and autism symptoms: an open-label study. Microbiome. 5:10.

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5264285/

Kang D-W., Adams J. B., Coleman D. M., Pollard E. L., Maldonado J., McDonough-Means S., Caporaso G., Krajmalnik-Brown R. (2019). Long-term benefit of microbiota transfer therapy on autism symptoms and gut microbiota. Scientific Reports 9, Article number: 5821.

https://www.nature.com/articles/s41598-019-42183-0

<< Ostatní aktuality