Typ porodu má vlin na složení střevní mikroflóry a zdraví dětí

Typ porodu byl spojen se zdravotním stavem dětí i dospělých. Porod císařským řezem je spojen s vyšším rizikem rozvoje alergií, astmatu, obezity nebo vyšším rizikem opakovaných infekcí dýchacích cest. Všechny tyto potíže jsou spojené se složením střevní mikroflóry. Symbiotické mikroorganismy, které obývají naše střeva, se významným způsobem podílí na zdravém vývoji imunitního systému. Již bylo prokázáno, že velkou část střevní mikrobioty dědíme od matky. Klíčovým období pro správnou kolonizaci dětských střev správnými druhy mikroorganismů a s tím spojeným správným nastavením imunitního systému je období při porodu a po porodu v prvních měsících života.

Nová studie se zaměřila na to, zda je opakovaně pozorovaný rozdíl ve složení a vývoji dětské střevní mikrobioty skutečně závislý na typu porodu. Hlavní alternativou je podávání antibiotik matkám při císařském řezu při porodu v době, kdy je matka ještě spojena s dítětem pupeční šňůrou. Antibiotika v krvi matky, by se tak mohla dostat k novorozenci a ovlivnit jeho nově se formující mikroflóru. Vědci proto pracovali se skupinou matek, kterým byla antibiotika podávána až po přestřižení pupečníkové šňůry. Celkem bylo sledováno 120 novorozenců a jejich matky. Zhruba 2/3 dětí se narodily vaginálně a 1/3 císařským řezem. Součástí byla i skupina 22 dětí (11 císařský řez a 11 vaginální porod), které byly krmeny výhradně umělým mlékem. U této menší skupiny se pak dal vyloučit i vliv dalších antiobiotik podaných matkám, které mohly získat z mateřského mléka.

Vědci odebírali vzorky stolice od všech dětí a jejich matek po dobu jednoho roku. Bakteriální osídlení stolice bylo zkoumáno pomocí tří sekvenačních metod. Jednou metodou umožňující popis složení mikrobioty na úrovni bakteriálních vzorků. A dvou detailnějších metod, které byly použity jen pro podskupiny vzorků a pro přesné určení bakteriálních druhů v nejpočetnějších rodech.

Mikrobiota dětí porozených vaginálně (VD) a císařským řezem (CS) se lišila nejvíce ve věku jednoho týdne a po druhém měsíci života se rozdíly mezi oběma skupinami postupně snižovaly. Mikrobiota jednotlivých dětí byla nejpodobnější mikrobiotě jejich matek. Nejvýraznějším posunem ve složení mikrobioty byla změna početnosti bakterií rodu Bifidobacterium. Jde o probiotické bakterie, které se podílí na zdravém vývoji imunitního systému a brání střeva dětí před infekcemi. Početnost těchto bakterií je i pozitivně korelována s kojením. V popisované studii se ukázalo, že děti porozené císařským řezem mají sníženou početnost těchto probiotických bakterií a kojení nebylo dostatečné pro srovnání tohoto nedostatku. Dalším zdraví prospěšným rodem bakterií, který byl početnější u vaginálně porozených dětí, byl rod Bacteroides, který je také spojen s vývojem imunitního systému. S císařským řezem byla spojeny vyšší početnosti potencionálně patogenních bakterií Klebsiella, Enterococcus.

Změna bakteriálního složení střevního mikrobiomu vyvolaná typem porodu v prvním týdnu života byla spojena se zdravím dětí v prvním roce života. Děti porozené císařským řezem měly více respiračních infekcí a v byly jim častěji předepisována antibiotika než dětem porozeným vaginálním řezem. Zde je třeba zmínit, že zvýšený poměr bakterií Klebsiella/Bifidobacterium je také spojen s vyšším rozvojem alergií v dětství.

Aktuální studie potvrzuje vliv porodu na složení mikrobiomu a s tím spojenou změnu vývoje imunitního systému a celkovým zdravím dětí. Odlišný vývoj imunitního systému by měl být zohledněn s ohledem na neustále rostoucí počet porodů císařským řezem. Je možné, že zdravý vývoj dětí porozených císařským řezem bude možné po dalším výzkumu podpořit i vhodnou směsí prebiotik a probiotik.

Reyman M, van Houten MA, van Baarle D et al. Impact of delivery mode-associated gut microbiota dynamics on health in the first year of life. Nature communications 2019; 10: Article number 4997.

https://www.nature.com/articles/s41467-019-13014-7

<< Ostatní aktuality