Kojení

Nedílnou součástí mateřského mléka jsou i symbiotické mikroorganismy. Díky tomu jsou kojené děti kolonizovány těmi správnými kmeny probiotických bakterií, které podpoří správný vývoj imunitního systému a řady dalších funkcí nezbytných pro zdravý vývoj dítěte.

Kojení a mikroflóra

Mateřské mléko má mnoho biologických funkcí: je důležitým zdrojem výživy, aktivně a pasivně formuje imunitu novorozence a podílí se na budování střevního mikrobiálního systému, jenž je pro vyvážené fungování imunity dítěte klíčový.

Mateřské mléko patří mezi nejdůležitější zdroj symbiotických mikroorganismů, které kolonizují střeva novorozenců. Tyto mikroorganismy pochází jednak z vlastního mléka, do kterého se dostaly krevním řečištěm a částečně jde o mikroorganismy z kůže bradavek a jejich okolí. Narušení mikrobiomu mateřského mléka může vést například k mastitidě, zánětu prsu. Kojení hraje významnou roli v utváření zdravé mikroflóry úst a střev. Kojení novorozenci mají ve stolici například výrazně vyšší podíl symbiotické bakterie Bifidobacterium než děti krmené kojeneckou výživou.

Hlavní kmeny bakterií mikrobiomu mateřského mléka jsou Proteobacteria a Firmicutes, na úrovni rodu jsou nejčastější Staphylococcus, Pseudomonas, StreptococcusLactobacillus (Urbaniak a kol. 2015, Ward et al. 2013). Složení mikrobiomu se také mění v průběhu laktace. V kolostru převládají bakterie Weisella, Leuconostoc, Staphylococcus, Streptococcus a Lactococcus. V 1. a v 6. měsíci kojení se pak výrazně zvyšuje početnost druhů typických pro mikroflóru úst, jako jsou: Veillonella, Leptotrichia Prevotella. Kromě bakterií byl také studován, i když v menší míře, přenos houbových organismů při kojení. Nejpočetnější kvasinkou v dětských střevech v období kojení je Debaryomyces hansenii, což je kvasinka, která roste v mléčném prostředí a v potravinářství se používá při výrobě sýrů.

Dalším faktorem, který ovlivňuje druhovou bohatost mikroflóry mateřského mléka je BMI (index tělesného hmotnosti) matky na začátku těhotenství. Ženy, které měly na začátku těhotenství vyšší BMI mají menší počet taxonů mikrobiomu mateřského mléka. Také se liší mikrobiom mateřského mléka podle typu porodu. Možné vysvětlení je, že fyziologický stres při vaginálním porodu může způsobit změnu v mikrobiomu mléka.

Studium mikroflóry, kterou matka předává dítěti při kojení je teprve na začátku a zatím chybí studie o rozdělení mikrobiálních společenstev na skupiny asociované s určitými zdravotními stavy. Jde o typ studií, který se prováděl pro jiné více studované typy lidské mikroflóry, jako je střevní nebo vaginální mikroflóra. Porozumění složení mikrobiomu mateřského mléka může například pomoci při vývoji vhodných probiotik pro děti matek, které nemohou kojit nebo pro matky, jejichž mikrobiom mateřského mléka je z nějakého důvodu narušený.

Z mikrobiologického pohledu kojení příznivě ovlivňuje kromě mikroflóry střev i složení mikroflóry úst. Ukázalo se například, že v prvních 12 měsících života chrání látky a mikroorganismy mateřského mléka před rozvojem zubního kazu u dětí. Ochrana proti zubnímu kazu je zprostředkovaná specifickými druhy laktobacilů a přítomností proteinu kaseinu a mateřských protilátek, které společně brání růstu a přisednutí některým z patogenních bakterií (hlavně streptokoků) zodpovědných za růst zubního kazu. Po 12. měsíci naopak mateřské mléko riziko zubních kazů zvyšuje. Příčiny, proč se po dvanáctém měsíci mění ochranný vliv mateřského mléka proti zubním kazům, nejsou zcela jasné. Rozhodně to ale neznamená, že by matky měly přestat kojit v jednom roce dítěte. Světová zdravotnická organizace doporučuje pokračovat v kojení v kombinaci s pevnou stravou do dvou let věku. Je jen třeba dodržovat orální hygienu obzvláště při příjmu sladké potravy (včetně mléka) těsně před dlouhým spánkem.

Vyšetření mateřského mléka má důležitý preventivní význam, neboť dává kojící matce možnost ovlivnit formování zdravotního stavu miminka v samém počátku života.

Mateřské mléko je velmi specifické svým složením, stravitelností obsažených látek a zejména obsahem ochranných a růstových faktorů, které jsou nepostradatelné pro správný a zdravý vývoj dítěte. Složení mateřského mléka není konstantní, ale přizpůsobuje se konkrétním potřebám kojence. Změny je možné pozorovat s rostoucím věkem dítěte, v průběhu dne i ročních období, ale také během kojení. Je ovlivněno stravou, konstitucí a zdravotním stavem kojící ženy.

Buněčné složky mateřského mléka

Mateřské mléko obsahuje ochranné látky s přímým i nepřímým antimikrobiálním účinkem. Ve složení mateřského mléka najdeme leukocyty (bílé krvinky), jejichž počet je rozdílný v kolostru (4×109/l) a ve zralém mléce (4×108/l). Většinu těchto buněk zaujímají makrofágy (55–60 %), dále neutrofily (30–40 %) a lymfocyty, ty ale představují jen 5 –10 %, přičemž většinou se jedná o T-lymfocyty.

Makrofágy pohlcují cizorodé organismy a částice, slouží jako přirozený rezervoár imunoglobulinů (protilátek) a zabíjejí potenciální patogeny ve střevech. Schopnost pohlcování a usmrcování bakterií v trávicím traktu dítěte mají také neutrofilní leukocyty.

Hlavní úlohou T-lymfocytů je přímé zabíjení infikovaných buněk nebo vyslání signálu k aktivaci dalších orgánů. V době infekce jejich počet narůstá, aby byla zajištěna imunitní ochrana dítěte. V menšinovém zastoupení můžeme najít také B-lymfocyty, které dávají vzniknout protilátkám zacíleným na konkrétní patogeny.

Imunoglobuliny

Imunoglobuliny (protilátky) vznikají po kontaktu s cizorodými látkami, které identifikují a zneškodní. Rozlišujeme pět tříd imunoglobulinů (IgA, IgD, IgE, IgG, IgM). Během těhotenství prochází placentou pouze jedna třída, a to IgG. V mateřském mléce jsou již obsaženy imunoglobuliny všech tříd, nejvýraznější podíl však tvoří IgA. Při plném kojení dostává dítě 0,5–1 g IgA za den. Hlavní funkcí imunoglobulinů A je shlukování mikroorganismů, čímž se zabrání jejich přilnutí na sliznici, jejich proniknutí do organismu skrze sliznici a tím vyvolání případné infekce.

Kromě zmiňovaných imunoglobulinů A můžeme ve velmi malém množství nalézt v mateřském mléce také imunoglobuliny M a G. Jejich úlohou je navázat se na patogeny a následně stimulovat fagocytózu (pohlcení cizorodých mikroorganismů) a rozvoj imunitní reakce.

 

Použité zdroje:

Cabrero-Rubio R., Collado M. C., Laitinen K., et al. (2012). The human milk microbiome changes over lactation and is shaped by maternal weight and mode of delivery. Am J Clin Nutr 96: 544-51.

Davé V., Street K., Francis S., et al. (2016). Bacterial microbiome of breast milk and child saliva from low-income Mexican-American women and children. Pediatr Res 79(6): 846-854.

Danielsson N. L., Hernell O., Johansson I. (2009). Human milk compounds inhibiting adhesion of mutans streptococci to host ligand-coated hydroxyapatite in vitr. Caries Res 43: 171-8.

Fernández L., Langa S., Martín V., et al. (2013). The human milk microbiota: Origin and potential roles in health and disease. Pharmacological Research 69(1): 1-10.

Harmsen H. J. M., Wildeboer-Veloo A. C. M., Raangs G. C., et al. (2000). Analysis of intestinal flora development in breast-fed and formula-fed infants by using molecular identification and detection methods. Journal of pediatric gastroenterology and nutrition 30(1): 61-67.

http://journals.lww.com/jpgn/Fulltext/2000/01000/Analysis_of_Intestinal_Flora_Development_in.19.aspx (Fulltext je na internetu, ale nejde stáhnout pdf).

Hunt K. M., Foster J. A., Forney L. J., et al. (2011). Characterization of the diverstiy and temporal stability of bacterial communities in human milk. PLoS ONE 6(6): e21313.

Jost T., Lacroix C., Chassard C. (2013). Assessment of bacterial diversity in breast milk using culture-dependant and culture-independent approaches. Br J Nutr 110(7): 1253-62.

Schei K., Avershina E., Oien T., Rudi K., Follestad T., Salamati S., Odegard R. A. (2017). Early gut mycobiota and mother offspring transfer. Microbiome 5: 107.

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5571498/

Tham R., Bowatte G., Dharmage S. C., et al. (2015). Breastfeeding and risk of dental caries: a systematic review and meta-analysis. Acta Paediatr 104(467): 62-84.

Urbaniak C., Angelini M., Gloor G. B., Reid G. (2015). Human milk microbiota profiles in relation to birhing method, gestation and infant gender. Microbiome 4:1 DOI 10.1186/s40168-015-0145-y.

Ward T. L., Hosid S., Ioshikhes I., Altosaar I. (2013). Human milk metagenome: a functional capacity analysis. BMC Miicrobiology 13: 116.