Mikrobiom nosní dutiny podléhá sezónním změnám

Mikrobiom sliznic nosu a horních dýchacích cest je důležitý pro zdraví sliznic a jejich ochranou před patogenními organismy. I když je význam mikrobiomu nosních sliznic přijímán a rozeznán je jen málo dat, které by umožnili vyhodnotit jaké je správné složení fyziologického mikrobiom nosu a jaké posuny ve složení mikrobiálních komunit odpovídají zhoršenému zdravotnímu stavu. Studie bakteriálních a houbových společenstev nosní dutiny a přilehlých dutin pomohly sestavit takzvaný jádrový mikrobiom. Jádrový mikrobiom se skládá z taxonů, které se vyskytují v 90 až 100 % všech vzorků. Pro správné vyhodnocení složení mikrobiomu je třeba mít představu i o jeho přirozených změnách v čase a stabilitě.

Nová studie z Nového Zélandu sledovala jako první bakteriální a houbová společenstva nosní dutiny po dobu dvou let a krom složení společenstev vyhodnocovala i celkové množství bakterií. Vzorky pocházely od dvou mužů a dvou žen. V prvním roce byl odebírány stěry z nosu každý měsíc a v druhém roce po třech měsících, tak aby reprezentovaly roční období na Jižní polokouli.

Studie potvrdila dříve popsaný jádrový mikrobiom nosu, kdy bakteriální společenstva vždy zahrnovala rody Corynebacterium, Propionibacterium, Staphylococcus a houbová společenstva byla dominována druhem Malassezia restricta. Porovnání vzorků mezi účastníky ukázalo, že každý dobrovolník měl unikátní a relativně stabilní bakteriální společenstvo. Houbová společenstva byla mnohem méně stabilní. Jak bakteriální tak houbová společenstva se v čase měnila. Bakteriální společenstva se měnila méně a spíše v porovnání celých dvou let. Změny houbových společenstev oproti tomu spíš korelovaly se změnami ročních období.

Druhy, které ukázaly výrazné změny v početnostech v čase, postoupily do další analýzy, kdy byly srovnány s klimatickými parametry. Tato analýza vycházela s předpokladu, že mikrobiom nosu je vystaven působení okolního prostředí a mohl by být ovlivněn například teplotou nebo vlhkostí vdechovaného vzduchu. Jen jeden bakteriální taxon (1 druh z rodu Streptococcus) byl pozitivně spojen s atmosférickým tlakem. S klimatickými faktory byly spojeny početnosti 8 druhů houbových organismů. Dva druhy byly spojeny s více faktory. Cladosporium delicatulum mělo pozitivní vztah s vlhkostí vzduchu a negativní s deštěm. To odpovídá tomu, že u této plísně vyvolává vyšší vlhkost sporulaci. Plíseň Aspergillus penicilloides měla negativní vztah s vlhkostí a tlakem.

Celkově lze shrnout, že houbová společenstva jsou méně stabilní a mění se podle změn vnějšího prostředí. Pomalejší změny bakteriálních společenstev ukazují na vyšší odolnosti proti vnějším vlivům a jde spíše na reakci na změnu ve stavu hostitele. Výsledky popsané studie nejde zobecnit, protož jde o data od čtyř z lidí z izolované oblasti Nového Zélandu. Nicméně jde o zajímavá data, která ukazují, že mikrobiom nosu se přirozeně mění v čase a při jeho vyhodnocování bude třeba brát v potaz faktory prostředí.

 

Mackenzie BW, Chang K, Zoing M et al. Longitudinal study of the bacterial and fungal sinuses reveals seasonal and annual changes in divdrsity. Scientific Reports 2019; 9: Article number: 17416.

https://www.nature.com/articles/s41598-019-53975-9

<< Ostatní aktuality