Bakterie rodu Bifidobacterium dokážou ovlivnit naše zdraví víc, než si myslíme

Dosavadní studie prokázaly, že vyšší počet bifidobakterií a laktobacilů ve střevním mikrobiomu má pozitivní vliv na lidské zdraví. Počet bakterií rodu Bifidobacterium v mikrobiomu však klesá se stoupajícím věkem. Nejvyšší množství bifidobakterií tak zaznamenáváme u kojenců a malých dětí, naopak poměrně deficitní na bifidobakterie je mikrobiota seniorů.

Bakterie rodu Bifidobacterium se již od narození podílejí na správném vývoji imunitního systému, posílení imunitní bariéry střev, zmírnění prozánětlivých stavů, poklesu rizika chronických zánětlivých poruch, astmatu, artritidy, inzulinové rezistence, obezity, depresí. Také zajišťují snížení rizika infekcí dýchacích cest, infekcí střev a dalších gastrointestinálních onemocnění, případně průjmů asociovaných s antibiotiky.

Vyšší počet bifidobakterií vede k vyšší produkci mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFA) – acetát, propionát, butyrát, které mají pozitivní vliv na naše zdraví. Butyrát potlačuje zánět tlustého střeva a působí preventivně před kolorektálním karcinomem, je preferovaným zdrojem energie pro epiteliální buňky tlustého střeva a podporuje normální buněčnou diferenciaci a proliferaci. Acetát a propionát jsou známy pro indukci chemotaxe neutrofilů a podporu imunitní funkce. SCFA také pomáhají regulovat absorpci sodíku a vody, a mohou zvýšit vstřebávání vápníku a dalších minerálních látek. Další funkcí SCFA je snižovat pH tlustého střeva, což může vést k inhibici růstu potenciálních patogenů a podpoře aktivity prospěšných bakterií (např. bifidobakterií a laktobacilů).

Nízký počet bifidobakterií je asociován s užíváním antibiotik, nevhodnou životosprávou zaměřenou na západní styl stravování s nadměrným množstvím tuků a jednoduchých cukrů, a s některými onemocněními gastrointestinálního traktu (např. střevní infekce, dráždivý tračník, ulcerózní kolitida).

Množství bifidobakterií se zvyšuje s příjmem prebiotických potravin, které jsou bakteriemi dobře fermentovány. Mezi prebiotika lze zařadit inulin, fruktooligosacharidy, galaktooligosacharidy, xylooligosacharidy, laktulózu, rezistentní škrob, polydextrózu, pšeničný dextrin a arabskou gumu. Inulin je rozpustná vláknina, která je přítomna např. v čekance, čekankovém sirupu, topinamburu, pampelišce, česneku a chřestu. Tato rostlinná složka se pokládá za jeden z nejúčinnějších nutrietů pro podporu růstu komenzálních bakterií. V některých studiích se ukázalo, že konzumace arabské gumy vede k ještě výraznějšímu nárůstu bifidobakterií a laktobacilů než stejná dávka inulinu a má za následek méně gastrointestinálních vedlejších účinků, např. plynatosti a nadýmání. Nicméně s jistotou lze říct, že jakákoliv forma rozpustné vlákniny je příznivá pro lidské zdraví. Fruktooligosacharidy se vyskytují např. v čekance, cibuli, artyčocích, rajčatech, česneku, banánu; jejich průměrný obsah v čerstvém ovoci či zelenině je 6 %. Galaktooligosacharidy jsou přítomny hlavně v kravském mléce a luštěninách. Laktulózu obsahuje mléko a mléčné výrobky. Významný prebiotický efekt vykazují také pektiny, které lze nalézt v jablkách, citrusech, broskvích, jahodách a červeném bobulovitém ovoci. Aktivitu bifidobakterií podněcují také kukuřičné xylooligosacharidy, stejně jako zdroje betaglukanů, mezi které řadíme ovesné a ječné vločky, případně houby.

Nesmíme zapomínat, že příjem jakéhokoliv ovoce a zeleniny příznivě ovlivňuje komenzální bakterie. Doporučeno je zařazovat do stravy celozrnné obiloviny (celozrnná pšenice, ječmen, žito, oves), zeleninu a ovoce. Důležitou složkou ovoce a zeleniny (případně také kakaových bobů, vína, zeleného čaje nebo kávy), jsou polyfenoly. Stejně jako vláknina zvyšují počet bakterií rodu Bifidobacterium a Lactobacillus v mikrobiomu.

V rámci zásad zdravé výživy je doporučeno přijímat denně 3–4 porce (400 g) zeleniny a 1–2 porce (200 g) ovoce. Luštěniny je vhodné zařadit do jídelníčku 2–3× týdně.

 

Mgr. Kateřina Vokounová

22. 3. 2021

 

Zdroje:

Azad MAK, Sarker M, Li T, Yin J (2018): Probiotic species in the modulation of gut microbiota: An overview. BioMed Research International, 2018: 9478630. doi: 10.1155/2018/9478630.

Hills Jr RD Jr, Pontefract BA, Mishcon HR, Black CA, Sutton SC, Theberge CR (2019): Gut microbiome: Profound implications for diet and disease. Nutrients, 11: 1613. doi: 10.3390/nu11071613.

Chichlowski M, Shah N, Wampler JL, Wu SS, Vanderhoof JA (2020): Bifidobacterium longum subspecies infantis (B. infantis) in pediatric nutrition: Current state of knowledge. Nutrients, 12, 1581. doi: 10.3390/nu12061581.

Rudolfová J, Čurda L (2005): Prebiotický účinek galaktooligosacharidů a využití laktózy pro jejich produkci. Chemické Listy, 99, 168–174.

Slavin J (2013): Fiber and prebiotics: mechanisms and health benefits. Nutrients, 5, 1417–1475. doi: 10.3390/nu5041417.

Tomova A, Bukovsky I, Rembert E, Yonas W, Alwarith J, Barnard ND, Kahleova H (2019): The effects of vegetarian and vegan diets on gut microbiota. Frontiers in Nutrition, 6: 47. doi: 10.3389/fnut.2019.00047.

Uusitupa HM, Rasinkangas P, Lehtinen MJ, Mäkelä SM, Airaksinen K, Anglenius H, Ouwehand AC, Maukonen J (2020): Bifidobacterium animalis subsp. lactis 420 for metabolic health: Review of the research. Nutrients, 12: 892. doi: 10.3390/nu12040892.

<< Ostatní aktuality