Střevní mikrobiom se podílí mimo jiné na získávání živin, energetickém metabolismu a fungování imunitního systému. Je proto logické, že by jeho kvalita mohla ovlivňovat i sportovní výkonnost. Různé studie například opakovaně zjistily pozitivní korelaci mezi cvičením a diverzitou střevních bakteriálních společenstev u veslařů, hráčů ragby i cyklistů.
To, že člověk cvičí, dle jedné studie lépe indikuje diverzitu mikrobiomu než jeho věk, pohlaví nebo body mass index. Sportovci mají také obvykle ve stolici vyšší množství mastných kyselin s krátkým řetězcem, například butyrátu. Butyrát a podobné látky se podílejí na správné funkci střevní bariéry, která může být při dlouhodobém cvičení narušena. Zatím jde jen o asociace bez známého přesného mechanismu, kdy je například problém odlišit vliv cvičení a vliv obvykle odlišné diety sportovců na složení jejich mikrobiomu.
Příkladem jedné více specifické asociace je pozitivní korelace mezi početností bakterií rodu Prevotella a délkou cvičení, která byla nezávisle potvrzena u malých skupin profesionálních cyklistů a veslařů. Pro tuto asociaci zatím bohužel chybí vysvětlení.
Další asociací je pozitivní vztah mezi početností bakterií rodu Veillonella a cvičením. Zastoupení těchto bakterií v mikrobiomu sportovců je dlouhodobě vyšší než u méně aktivních zdravých jedinců a jejich početnost se dočasně zvyšuje po každém cvičení. Veillonella dokáže využít laktát, produkt anaerobní respirace, který vzniká ve větším množství při delším cvičení, jako substrát a mění ho na propionát. Propionát dokážeme využít jako zdroj energie. Pozitivní vliv Veillonelly na výdrž byl nezávisle potvrzen u myší, které byly kolonizovány kmeny Veillonelly izolovanými ze stolice sportovců. Myši, které dostaly probiotika z Veillonelly, vydržely na pásu běhat o 13 % déle než myši z kontrolní skupiny, kterým byly podány běžné probiotické laktobacily.
Je možné, že studie specifických mechanismů, jakými mikrobiom ovlivňuje naší fyzickou zdatnost, povede k vývoji probiotik pro vrcholové sportovce a lidi, kteří chtějí být fyzicky zdatnější. S tímto záměrem skupina vědců, která publikovala studii o Veillonelle, založila společnost FitBiomics.
Kromě sportovců a příslibu vývoje pro ně na míru šitých probiotik může být pochopení vztahu mikrobiom–sportovní výkon důležité i pro jiné skupiny populace, například diabetiky. Běžným doporučením pro diabetiky je cvičení. Nicméně až u třetiny diabetiků nemá cvičení výrazný vliv na jejich zdraví. Další studie ukázala, že tito pacienti mají ve střevním mikrobiomu výrazně sníženou početnost bakterií rodu Veillonella. Je tedy možné, že užívání probiotik obsahujících specifické kmeny této bakterie by mohlo být i v těchto případech přínosné a podpořit pozitivní efekt cvičení na zdraví.
Mgr. Pavel Pešek
Makin S (2021): A winning gut. Nature, 592: S17-S19.
