Během těhotenství dochází v organismu matky k různým hormonálním, metabolickým a imunologickým změnám, které jsou nezbytné pro růst a vývoj plodu. Změny se týkají fungování různých tělesných orgánů, typicky například srdeční činnosti. Není tedy překvapivé, že se nevyhýbají ani střevnímu mikrobiomu. Této problematice se průběžně věnuje řada studií. V dnešní aktualitě přinášíme přehled některých zajímavých poznatků.
Vědci zjistili, že se během těhotenství postupně mění složení střevní mikrobioty a početnosti zastoupených bakterií, přičemž v prvním trimestru jde v porovnání s běžným ženským nebo mužským mikrobiomem ještě o změny nevýrazné. Významné změny nastupují zpravidla až od třetího trimestru, kdy se diverzita mikrobioty snižuje téměř na úroveň dysbiózy, s individuálními rozdíly. Výjimkou je nárůst bakterií z rodu Proteus a kmene Actinomycetes, který byl zachycen u zdravých těhotných.
Studie zkoumající vliv těhotenství na enterotyp (soubor ve střevě trvaleji převažujících bakteriálních společenství) odhalila, že v tomto období zůstává zpravidla nezměněn.
Jiná studie porovnávala složení střevní mikrobioty těhotných žen s normální glykémií a s gestačním diabetem. Těhotné ženy s gestačním diabetem měly charakteristicky zvýšené počty bakterií Collinsella, Rothia, Desulfovibrio, Actinobacteria, Firmicutes, Parabacteroidetes distasonis, Klebsiella variicola, Ruminococcus a Prevotella. Snížené zastoupení bylo pozorováno u Akkermansia, Bacteroides, Parabacteroides, Roseburia, Dialister, Methanobrevibacter, Alistipes, Bifidobacterium a Eubacterium.
Hormonální modulace střevní mikrobioty během těhotenství je zásadní pro matku i dítě. Zvýšená hladina progesteronu v pozdějších fázích těhotenství přímo ovlivňuje například zvýšení hladin prospěšných bifidobakterií. Bifidobakterie jsou pro novorozence klíčové, protože rozkládají oligosacharidy obsažené v mateřském mléce i v umělé kojenecké výživě.
V kohortové studii, které se zúčastnilo 86 párů matka–novorozenec, byl příjem makroživin matkou v těhotenství významně spojen s poporodním složením střevní mikrobioty dítěte.
Není od věci zmínit zde výsledek jedné zajímavé studie na myších. Ukázal, že změny ve střevním mikrobiomu myšat souvisely se stravou matky ještě před zabřeznutím.
Proteobakterie byly pozitivně asociované s příjmem vitaminu D. Při nadměrném příjmu vitaminu E byla u zdravých těhotných zaznamenána snížená mikrobiální diverzita.
Některé studie poukázaly na souvislost nadměrného přírůstku hmotnosti a obezity v těhotenství se složením střevní mikrobioty.
Ve střevní mikrobiotě 41 žen, které porodily předčasně, byl zjištěn vyšší počet komenzálních orálních bakterií ve srovnání s ženami, které porodily v termínu.
Výše uvedené příklady poukazují na důležitost, aby ženy v reprodukčním věku zdravým životním stylem podporovaly vyrovnané složení a pestrost své střevní mikrobioty. Mohou tím včas do značné míry ovlivnit průběh těhotenství, kvalitu nitroděložního prostředí, podpořit zdravý vývoj plodu včetně imunitního systému, a položit zdravý základ vývoje mikrobioty svého dítěte, která je zásadní pro jeho kondici.
Autor: Ing. Silvia Illýová
Zdroje:
Sinha T, Brushett S, Prins J, Zhernakova A (2023): The maternal gut microbiome during pregnancy and its role in maternal and infant health. Microbiology, 74. doi: 10.1016/j.mib.2023.102309
Gorczyca K, Obuchowska A, Kimber-Trojnar Z, Wierzchowska-Opoka M, Leszszynska-Gorzelak B (2022): Changes in the gut microbiome and pathologies in pregnancy, enviromental research and public health, 16. doi: 10.3390/ijerph19169961
Guoqing J, Zhiyi Z, Xiaojuan L, Yuan QM, Kunhua W (2023): The gut microbiome during pregnancy. Maternal-Fetal Medicine, 5. doi: 10.1097/FM9. 0000000000000091