Mikrobiom každého člověka je svým složením a vlastnostmi unikátní, přičemž je významně ovlivněn stravovacími návyky. Na změny v jídelníčku střevní mikrobiota reaguje rychle, a její celkové složení se může proměnit až ze 60 %. V nové studii vědci analyzovali stravovací návyky pacientů z různých zemí a zaměřili se na složení a specifika jejich mikrobioty. Zkoumali také obsah polyfenolů, polynenasycených mastných kyselin omega-3 a vlákniny v různých dietních modelech. Dle výsledků tohoto výzkumu zdravotně nejvýznamnější benefity přináší středomořská dieta.
Pro středomořskou kuchyni je typická zvýšená konzumace ovoce a zeleniny. Převažují také luštěniny, obiloviny, ořechy, semena a aromatické byliny. Menší je podíl živočišných bílkovin, tj. mléčných výrobků, vajec, z masa převažují ryby. Nejvíce používaným tukem je extra panenský olivový olej. Typické je popíjení červeného vína.
Středomořská strava bohatá na vlákninu přispívá ke zvýšení počtu prospěšných střevních bakterií. Vláknina působí mj. jako živná půda (prebiotikum) pro růst střevních bakterií, které jsou důležité pro metabolismus glukózy a lipidů, normální krevní tlak a imunitu. Rozkladem vlákniny ve střevě vznikají důležité mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA). Tato strava obsahuje také množství antioxidantů, její účinky jsou i protizánětlivé. Významný je zdravotní přínos extra panenského olivového oleje, který se vyznačuje vysokým obsahem mononenasycených mastných kyselin a polyfenolů. Polyfenoly mají vysoký antioxidační účinek, který chrání tkáně a orgány proti oxidačnímu poškození. Polynenasycené mastné kyseliny omega-3, hojně obsažené v mase modrých ryb, redukují zánětlivé procesy. Prostřednictvím modulace střevní mikrobioty zlepšují i metabolismus glukózy u pacientů s diabetes mellitus 2. typu.
Mezi hlavní změny v mikrobiomu pod vlivem středomořské diety patří zvýšení biodiverzity s vyšším zastoupením bakteriálních rodů Bacteroides, Lactobacilli, Bifidobacteria, Faecalibacterium, Roseburia a s nižším počtem bakterií z kmenů Firmicutes a Proteobacteria. Pozitivní modulace mikrobiomu vede k redukci dysbiózy, oportunních patogenů a střevní propustnosti.
Výsledky ukázaly, že dodržování středomořské diety se zvýšeným příjmem flavonoidů (obsažených např. v borůvkách, jahodách, hroznovém víně, melounech, citrusových plodech, meruňkách, cibuli, zelí, rajčatech, hlávkovém salátu, brokolici, špenátu) snížilo riziko vzniku rakoviny žaludku. Konzumace salátu ze syrové zeleniny, extra panenského olivového oleje a také luštěnin byla spojená s nižším výskytem rakoviny tlustého střeva a konečníku a s menší úmrtností geriatrických pacientů. Pozitivní efekt měly konzumace jogurtu (díky obsahu probiotik) a nižší obsah bílkovin ve stravě (snižuje hodnoty homocysteinu, což je důležité zejména pro pacienty s chronickým onemocněním ledvin). U pacientů s metabolickým syndromem středomořská dieta snížila pro ně typickou dysbiózu, a to díky nárůstu počtu bifidobakterií.
Závěrem lze říci, že středomořská dieta zvyšováním biodiverzity střevní mikrobioty pomáhá redukovat výskyt chronických nepřenosných degenerativních onemocnění, kardiovaskulárních chorob a některých typů rakovin, a také předčasnou úmrtnost z různých příčin.
Autor:
Blanca Martin-Borja Sotoca
Zdroj:
Merra G, Noce A, Marrone G, Cintoni M, Tarsitano MG, Capacci A, De Lorenzo A (2020): Influence of Mediterranean Diet on Human Gut Microbiota. Nutrients,13: 7. doi: 10.3390/nu13010007.
