Nerovnováha ve složení střevního mikrobiomu (dysbióza) může ovlivnit kondici trávicího systému a způsobit jeho onemocnění, což je dnes známý fakt. Méně se ale ví, že mikrobiota a látky, které se ve střevech produkují, mohou mít vliv i na lidský mozek a psychiku.
Například některé tělu prospěšné střevní bakterie produkují vitamíny skupiny B potřebné pro zdravou činnost nervového systému. Dále jsou pro dobré fungování mozku nezbytné mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA), které vznikají při mikrobiálním rozkladu nestrávených sacharidů v tlustém střevě. Ve střevních buňkách vzniká díky mikrobiomu i serotonin, „hormon štěstí“, který funguje jako přenašeč nervových vzruchů. Je zodpovědný také za regeneraci a kvalitu našeho spánku.
Proběhly různé studie zaměřené na vztah mezi mikrobiomem a duševním zdravím, tím, jak se chováme, včetně našich nálad a emocí. Výsledky potvrzují propojení mezi mikrobiomem, střevem a mozkem a vyzdvihly fakt, že udržování vyrovnaného složení mikrobiomu je základem pro duševní zdraví a pozitivní náladu.
Narušená rovnováha střevního mikrobiomu ovlivňuje souhru na ose střevo–mozek, dynamické komunikační síti modulované právě mikrobiomem. Při dysbióze, kdy v mikrobiomu mohou převažovat škodlivé mikroorganismy na úkor zdraví prospěšných, dochází ke změnám v produkci mikrobiálních metabolitů důležitých pro fungování centrálního nervového systému, což může přispívat k rozvoji psychických onemocnění a deprese. Přehledová studie (Zerekidze, 2024) zmínila změny v lidském střevním mikrobiomu dokonce jako jeden z faktorů, které mohou stát na pozadí rozvoje rizikového až sebevražedného chování.
Střevní mikrobiom ovlivňuje také vývoj osy hypotalamus–hypofýza–nadledvinky, známé především svou úlohou při zprostředkování stresové reakce. Preklinické studie (Cryan, 2019) o vlivu střevního mikrobiomu na duševní funkce na myších modelech prokázaly, že transplantace mikrobiomu od nestresovaných jedinců zmírňuje u příjemců ve stresu některé z jeho škodlivých účinků, např. úzkost nebo zánět střev. Naopak stolice stresovaných myší transplantovaná naivním myším vyvolala úzkost, akumulaci monocytů a aktivaci mikroglií v hipokampu.
Výzkum poukazuje na mikrobiotou zprostředkovanou souvislost mezi nezdravou výživou a depresí; zdravá strava byla spojena s nižšími depresivními příznaky. Ve 32 zemích byl u jedinců se sebevražedným chováním při analýze jejich jídelníčku zaznamenán vztah mezi konzumací fastfoodu a psychickými problémy (Jacob, 2020).
Zhoršit kvalitu nebo pestrost střevního mikrobiomu mohou kromě nezdravé výživy také přehnané diety. K dysbióze dochází také při užívání antibiotik, pod vlivem kouření, alkoholu a stresu. Podle odborníků naší mikrobiotě a zároveň i naší duševní pohodě prospívá zdravý životní styl – pestrá strava bohatá na vlákninu, fyzická aktivita a respekt k chronobiologii, tedy správné rozložení spánku.
Výzkum ukázal, že mikrobiom a duševní zdraví jsou spojené nádoby, a že na rozvoji psychických poruch vedoucích k depresím nebo rizikovému chování se podílejí abnormality na ose střevo–mozek. V odborných kruzích se diskutuje o dysbióze jako o jednom z perspektivních indikátorů možného rizika propuknutí psychických poruch.
Autor: Ing. Miluše Zimolová, PhD.
Zdroj:
Cryan JF, O’Riordan KJ, Cowan CSM, Sandhu KV, Bastiaanssen TFS, Boehme M, Codagnone MG, Cussotto S, Fulling C, Golubeva AV, Guzzetta KE, Jaggar M, Long-Smith CM, Lyte JM, Martin JA, Molinero-Perez A, Moloney G, Morelli E, Morillas E, O’Connor R, Cruz-Pereira JS, Peterson VL, Rea K, Ritz NL, Sherwin E, Spichak S, Teichman EM, van de Wouw M, Ventura-Silva AP, Wallace-Fitzsimons SE, Hyland N, Clarke G, Dinan TG (2019): The Microbiota-Gut-Brain Axis. Physiol Rev. 99(4), 1877. doi: 10.1152/physrev.00018.2018.
Jacob L, Stubbs B, Firth J, Smith L, Haro JM, Koyanagi A. Fast food consumption and suicide attempts among adolescents aged 12-15 years from 32 countries (2020). J Affect Disord 1, 63. doi: 10.1016/j.jad.2020.01.130.
Zerekidze A, Li M, Refisch A, Shameya J, Sobanski T, Walter M, Wagner G (2024): Impact of Toxoplasma gondii and human microbiome on suicidal behavior: A systematic review. J Clin Med, 13, 593. doi: 10.3390/jcm13020593
