Dnes už je jasné, že funkcí střevního mikrobiomu novorozence není jen chránit jeho střeva před patogeny. Kromě trávicí soustavy významně ovlivňuje například také neurologický vývoj či vývoj imunitního systému. Dysbióza neboli nerovnováha ve složení mikrobiomu v raném věku se může později projevit rozvojem nejrůznějších onemocnění (náchylnost k infekcím, obezita, diabetes, alergie, astma atd.). Pro zdravý vývoj jedince je proto zásadní pestrost střevní mikrobioty s převahou tělu prospěšných mikroorganismů. Ve snaze co nejlépe porozumět této klíčové problematice přibývá metagenomických studií, které zkoumají složení a vývoj lidského střevního mikrobiomu již od prenatálního období, a to včetně ovlivňujících faktorů. Jedním z nich je zvýšená hladina krevního cukru v těhotenství (gestační diabetes, GD).
GD je celosvětově nejčastější těhotenskou komplikací s negativním efektem na složení střevního mikrobiomu nastávajících matek. Tomuto tématu jsme se v rámci aktualit již věnovali.[A1] Dnes si představíme studii zaměřenou na GD a jeho následky pro dítě. Autoři studie analyzovali velký soubor metagenomických dat 264 párů matka–dítě, zahrnujících období těhotenství a prvního roku po porodu.
Překvapivým zjištěním bylo, že mikrobiom dětí matek s GD byl rozmanitější než mikrobiom dětí zdravých matek, zejména co se týče bakterií z kmene Firmicutes. Četnější byly nežádoucí rody Clostridium nebo Gemella. Častější byl také výskyt potenciálně patogenní bakterie Klebsiella quasipneumoniae. Přítomen však byl i zdraví prospěšný Lactobacillus. Některé bakterie, např. Fusobacterium mortiferum, byly přenášeny pouze mezi matkami s GD a jejich dětmi, zdravé ženy je svým potomkům nepředávaly.
Dále se potvrdilo, že děti matek s GD byly častěji přivedeny na svět císařským řezem a jejich mikrobiom se během prvního roku života lišil od mikrobiomu dětí, které se narodily přirozenou cestou. Zatímco přirozeně se rodící dítě je kolonizováno bakteriemi z porodních cest, dítě narozené císařským řezem bývá kolonizováno více kožními bakteriemi matky. Tento nepřirozený stav může být sám o sobě příčinou dysbiózy s různými zdravotními dopady na dítě.
Dalším pozorovaným znakem byl růst obvodu hlavy dítěte a jeho korelace s GD. Obvod hlavy rostl významně rychleji dětem matek s GD, a to speciálně chlapcům. Starší retrospektivní studie prokázaly souvislost mezi zrychleným růstem obvodu hlavy v raném věku a výskytem poruch autistického spektra. Abnormální růst hlavy v prvním roce života se proto jeví jako jeden z možných parametrů pro včasnou detekci neurovývojových poruch.
Protože střevní mikrobiom těhotných žen s GD bývá značně druhově chudší a zároveň bylo na rodičkách starších 30 let prokázáno, že jeho vyšší druhová pestrost před otěhotněním chrání před rozvojem GD, je žádoucí, aby ženy, které se chystají otěhotnět, vhodným výběrem stravy podpořily diverzitu své mikrobioty.
Autor: Mgr. Tereza Hřivnová Juříková
Zdroje:
Lyons KE, Shea CAO, Grimaud G et al (2022): The human milk microbiome aligns with lactation stage and not birth mode. Sci. Rep., Nov 12; 5598. doi: 10.1038/s41598-022-09009-y.
Wang S, Liu Y, Tam WH et al (2024): Maternal gestational diabetes mellitus associates with altered gut microbiome composition and head circumference abnormalities in male offspring. Cell Host Microbe, Jul 10;32(7):1192-1206.e5. doi: 10.1016/j.chom.2024.06.005.
Wernroth ML, Peura S, Hedman AM et al (2022): Development of gut microbiota during the first 2 years of life. Sci Rep., May 31;12(1):9080. doi: 10.1038/s41598-022-13009-3.
